Závislost na mobilním telefonu

Během programů PP Phénix jsme dostali zpětnou vazbu a potvrzení od žáků, že mnohdy pociťují závislost na mobilním telefonu. Někteří se zmínili, že si neví rady, jak se tohoto problému zbavit.


Autor: Dita Šmídová Hejníková, DiS., realizátorka PP Phénix | Datum: 25.9.2014 - 08:17 | Zhlédnuto: 3621x

Mohli jsme jim pomoci se nad tímto tématem zamyslet, podiskutovat a doporučit případnou podporu a pomoc mimo školu. Vykořenit tento problém, který nenápadně prorůstá celou společností, bude ještě, dle našeho názoru, oříškem pro nejednoho odborníka, včetně rodičů případných „postižených“ tímto problémem.

Jste- li vlastníky mobilního telefonu a začínáte si všímat, že váš vztah není nastaven aby jste používali dle potřeby vy jej, ale spíše „on vás“ a to v nemalé míře, že vlastně žijete pro svůj mobil a okolní svět vnímáte skrze něj, případně vám požírá většinu vaší pozornosti, máte co dělat se závislostí. Mnohem více jsou samozřejmě ohroženi majitelé tzv. „chytrých“ mobilů, které nabízejí zajímavé moderní aplikace. Dalo by se předpokládat, že se závislost bude více týkat náctiletých, ale není tomu tak. Na aplikacích chytrých telefonů „ujede“ nejeden dospělý, byť např. pod záminkou pracovních či jiných důležitých povinností.

Někteří psychologové se nebojí označit mobilovou závislost za v podstatě totožnou se závislostí drogovou, reakce psychiky i těla tomu napovídá. Závislost může vzniknout na čemkoli, ale termín „drogová“ již znamená, že její vykořenění nás bude stát mnoho silné vůle a abychom měli šanci ji odložit, tak hlavně rozkrytí příčiny, proč touto závislostí vlastně trpíme, co si touto závislostí „řešíme“ a nahrazujeme.

Se zmíněnou závislostí se pojí další pojem, poměrně zatím neznámý- tzv. nomofobie. Jednoduše jde o úzkost a strach, který pociťuje ten, kdo je odloučen od svého mobilu, kdo se nadměrně obává ztráty telefonu, kdo má hrůzu co bude, pokud se vybije baterie a co víc, co kdyby ztratil signál!

Lze jen říci, že zdravým předpokladem je, aby nám moderní technologie život usnadnily, nikoli nám jej ničily. Je ale třeba jim věnovat mnohem více bdělé pozornosti, než si uvědomujeme, jinak neodhalíme „pavučiny“, ve kterých mnozí vězíme, aniž bychom chtěli. Poslední otázka která se nabízí, možná vám přijde i úsměvná, nám kteří pracujeme s dětmi, které již v různých sítích uvízly, úsměvná nepřijde: „Kdo je vlastně pavouk a o co mu jde?“, odpověď si dovolíme ponechat na fantazii čtenáře.