Rizika Facebooku

Odborný článek z časopisu PREVENCE (leden 2015)


Autor: Ing. Petr Šmíd, ředitel organizace a lektor kurzů o kyberkriminalitě | Datum: 9.2.2015 - 00:00 | Zhlédnuto: 3141x

V reakci na novou politiku FB vás informuji, že všechny mé osobní údaje, ilustrace, kresby, články, karikatury, obrázky, fotografie, videa, atd., jsou předmětem mých autorských práv (v souladu s Bernskou úmluvou).  Pro komerční využití všech výše uvedených předmětů autorského práva je v daném případě vyžadován můj písemný souhlas!  FB je nyní veřejná společnost. Proto se všem uživatelům sociální sítě doporučuje umístit na svých stránkách podobné "oznámení o soukromí", jinak (pokud toto oznámení nebylo na internetových stránkách alespoň jedenkrát zveřejněno), je automaticky umožněno využívat vaše osobní údaje, vaše fotografie a informace zveřejněné ve zprávách na stránkách vašeho profilu.

Každý, kdo čte tento text, jej může zkopírovat na svůj profil na FB. Díky tomu budete chráněni autorským zákonem.  Touto zprávou informuji Facebook o tom, že šíření, kopírování, využívání mých osobních údajů, nebo jakékoli jiné akce ve vztahu k mému profilu na sociální síti je bez mého svolení zakázáno. Tento zákaz se vztahuje rovněž na zaměstnance, studenty, agenty nebo jakýkoliv jiný personál, který je tímto nebo jiným způsobem smluvně spojen s Facebookem.

Tento text se objevoval od prosince roku 2012 na zdech sociální sítě Facebook u těch uživatelů, kteří žili v naději, že se tím cokoliv změní z pohledu jejich práv ke vkládanému obsahu. Jedná se o HOAX – o jeden z velmi častých nešvarů, který se na Internetu vyskytuje, kterému jde o šíření poplašných, nebezpečných a zbytečných řetězových zpráv. Někdy, jako v tomto případě, je obtížné rozpoznat, že se o novinářskou kachnu (hoax) jedná, existuje proto server HOAX.CZ, který informuje uživatele o těchto nástrahách, se kterými se denně setkávají a které znepříjemňují nebo ohrožují jejich běžné používání Internetu. Najdete zde pravidelně aktualizovanou databázi nejrozšířenějších podvodných e-mailů. Dříve než rozešlete jakýkoliv řetězový e-mail, navštivte tuto databázi a ujistěte se, že právě Vy nerozesíláte zbytečnou poplašnou zprávu svým přátelům, známým či obchodním partnerům.

V listopadu 2014, poté co se problematice začala věnovat také naše televizní média, odstartovala nová - masivnější – vlna zájmu o autorská práva na nejoblíbenější sociální síti v Česku. Média po mnoha letech probudila letargické uživatele Facebooku, kteří hromadně začali, ve snaze se ochránit, zveřejňovat výše uvedený text nebo dokonce rušit své profily v obavě o své soukromí. Přitom obojí je zbytečné.

Od samého počátku (rok 2006) může Facebook obchodovat se svým obsahem – viz podmínky užívání – „Sdílením obsahu, jako jsou fotografie nebo video, dáváte Facebooku nevýhradní, přenosnou a bezplatnou licenci na používání tohoto obsahu v souvislosti s Facebookem“, je proto úsměvné, že po osmi letech vzbudí tento fakt takovou vlnu zájmu. Je sice smutná pravda, že Facebook mění podmínky užívání neustále – doplňuje různé novinky, které jsou okamžitě aktivní, ale skutečnost o vlastnictví obsahu je platná od samého počátku.

Existuje několik dalších skutečností ohledně fungování Facebooku, které by si podle mého názoru zasloužili větší pozornost, nabízím je touto cestou k zamyšlení.

  1. Sdílení na Facebooku

Řekněme, že uživatel Facebooku Anička je zodpovědný uživatel, která má dobře nastavené své soukromí a má na svém profilu jen tři přátele (jakkoliv je to absurdní příklad) – jsou to její tři nejlepší kamarádky. Na svou zeď vloží příspěvek, který mají vidět pouze ony. Jak dlouho bude asi trvat, než se tento příspěvek (soukromý text, fotka, video) dostane i k očím dalších uživatelů? Dle mého odhadu bude toto „soukromí“ prolomeno během několika vteřin – kamarádky mají totiž chytrý telefon s připojením k internetu a jedna z nich použije tlačítko „Líbí se mi“ a druhá napíše k příspěvku komentář (třeba smajlíka), čímž obě kamarádky přepošlou příspěvek všem svým přátelům (kterých mají na rozdíl od Aničky několik stovek). Tito přátelé mají další své přátele a zcela jistě se najde hodně dalších, kteří použijí stejné tlačítko nebo napíšou svůj trefný komentář. Proti tomuto způsobu „dědění“ příspěvků dříve existovala obrana v podobě nastavení soukromí, bohužel však již s jednou aktualizací sítě nadobro zmizela.

Každý uživatel Facebooku by tak měl počítat s tím, že jeho příspěvky nevidí pouze omezená skupina jeho přátel, ale v podstatě kdokoliv (z 1,4 miliardy uživatelů celého světa).

  1. Stínové profily na Facebooku

Anička jeden dlouhý lednový večer strávila tím, že na společné školní fotce pojmenovala všechny své spolužáky a spolužačky a také pana třídního učitele. Všichni ze třídy, kromě pana učitele, mají profil na Facebooku (což je běžný příklad z praxe) a tak jim přijde upozornění, že je Anička označila na fotce a mohou toto označení schválit (což už není běžný příklad, většinou je schvalování neaktivní). Pan učitel nemá co schvalovat, vlastně o tom ani neví a je rád, že se ho virtuální svět netýká. Není to však úplně pravda – Facebook panu učiteli vytvořil tzv. „Stínový profil“ – a protože Anička byla poctivá, tak se správným jménem a první reálnou fotografií. Pan učitel je tak nepřímo vtažen do sociální sítě, a pokud se za nějaký čas rozhodne sám do ní aktivně vstoupit, bude pravděpodobně překvapen, kolik materiálu tam na něj už čeká. V době, kdy personalisté zkoumají profily na sociálních sítích pečlivěji než životopisy, může být vznik takových profilů nebezpečný.

Stínové profily vznikají samovolně bez vědomí uživatelů a někdy mohou poškozovat jejich virtuální obraz stejně jako falešné profily.

  1. Lákavé obrázky a videa na Facebooku

Maminka Aničky si při prohlížení svého profilu na Facebooku všimla, že její dcera sdílí video, jehož obsah je velmi vulgární (slušně řečeno). Chce po dceři vysvětlení - ta však netuší, kde se odkaz na její zdi vzal. Až později si vzpomene, že se ke svému profilu přihlásila ve škole a prohlížela si z nudy různá videa. Některá videa mají tu vlastnost, že jsou lákavá stejně jako příslib poodhalené slečny na fotografii, která se po kliknutí ukáže v celé své kráse. Autoři těchto videí a fotografií však mají svůj skrytý cíl, který je společný většině snah na internetu – vydělat co nejvíce peněz. Pouhé kliknutí myši tak nejen spustí video nebo ukáže v plné velikosti fotografii, ale zároveň rozesílá informaci o tom, že se obsah líbí všem přátelům – odkaz je vlastně maskovaným velkým tlačítkem LIKE – „Líbí se mi“. Tak si nastrčený odkaz rychle a snadno zajistí velkou reklamu a počet kliknutí se sčítá tak dlouho, dokud se nedá dobře prodat – v tu chvíli se obsah prohodí např. za propagovaný výrobek, který tak působí velmi populárně.

Vedle hraní her a chatu je pasivní procházení obsahu Facebooku nejčastější činností uživatelů, často však tuto aktivitu nechtěně prozrazují také svým přátelům.

  1. Pokusy a výzkumy Facebooku

Anička se častěji než na televizi dívá na oblíbené seriály, hudební klipy a zajímavá videa na Youtube, vedle toho stíhá ještě chatovat s kamarádkami a ohledně dění ve světě má přehled díky informacím na zdi svého profilu. Nemusí tak číst noviny, vlastně ani mluvit s lidmi, informace k ní proudí tou nejrychlejší cestou. V červenci letošního roku jí pobouřilo, že se Facebook snažil manipulovat emocionální pohodu svých uživatelů tím, že na vybraném vzorku uživatelů (0,05% celkového počtu uživatelů) prováděl týden trvající psychologický experiment, který spočíval v tom, že je rozdělil na dvě skupiny – jedna viděla pouze příspěvky, z nichž byly odstraněny významně negativní zprávy, druhá naopak přišla o významně pozitivní zprávy. Výsledkem pokusu bylo, že ti, kteří viděli pozitivnější příspěvky, sami častěji pozitivní příspěvky psali. Ti, kteří viděli negativnější, pak měli tendenci projevovat se negativněji. Což je závěr, který by, dle soukromého názoru Aničky, udělal jakýkoliv student prvního ročníku střední školy – proč tedy ztrácet takovými výzkumy vůbec čas? Nedošlo jí už, že těmito výzkumy odhalil Facebook ještě jednu svou vlastnost, kterou dokáže křivit „realitu“.

Zeď na Facebooku není reálným odkazem toho, co sdílí vaši přátelé, zobrazovaný obsah je filtrován dle obchodních či jiných preferencí daných Facebookem.